5 otázek pro ... MUDr. Zorana Nerandžiče

MUDr. Zoran Nerandžič je jedním z předních českých odborníků přes animoterapii, autorem knihy Animoterapie aneb jak zvířata umí léčit a také členem správní rady Anitera o.p.s. V prosinci 2008 jsme se ho zeptali na našich 5 otázek.

1. Jak jste se s animoterapií poprvé setkal?

V praxi jasem se setkal s léčebným využitím zvířat až v roce 1994 při pobytu na letním táboře pro zdravotně postižené děti v Březejci u Velkého Meziříčí. První krůčky a praktické rady mi dala paní Kateřina Krejčí, která působila v té době v ÚSP Kociánka v Brně, jako vedoucí léčebné farmy.

2. Co Vás přesvědčilo, že animoterapie "funguje"?

Opakované pobyty na letních táborech a celodenní kontakt se svěřenci …dětmi a dospělými zdravotně postiženými v přirozeném prostředí se ukázaly být mnohem účinnější a komplexnější než ostatní, jinak velice promyšlené, metody.

3. Máte nějaký osobní zážitek související s animoterapií, který považujete za takový ten "malý zázrak"?

Z vědeckého hlediska jde spíše o kazuistiky než o důkaz. Jeden příklad je kazuistika, sto případů je rozšířená kazuistika, teprve tisíc prokazatelných případů je možná důkaz. Medicína je věda o důkazech. V tom je rozdíl od šarlatánů. Na nás je, abychom přinesli nejméně tisíc důkazů, kdy zvíře evidentně pomohlo člověku.

Např. „vojtovci“ dnes čelí nedostatku vědeckých důkazů o účinnosti využívané metody. Léčebné využití zvířat je na samém začátku. Má o to horší postavení, že se jedná o interakci dvou různých biologických druhů.

Jak jsem uvedl již v předchozím bodě, tak děti, které se pohybovaly v přirozeném prostředí zvířat, jezdily od nejútlejšího věku na koni nebo žily ve společenství psů a koček, byly mnohem lépe vybaveny pro život, než děti, jež byly cvičené v neosobním prostředí tělocvičen a cvičeben. Zvíře rozlišuje jen pozitivní nebo negativní emoce lidí, naštěstí mu nevadí nějaký handicap ve fyzické nebo inteligenční oblasti. Zvíře buď s vámi komunikuje nebo nekomunikuje, jindy se brání. Nic mezi tím neexistuje.

4. Co přinesla animoterapie Vám osobně?

Práce se zdravotně postiženými vás postaví vždy nohama na zem v té nejdrsnější poloze a v tu chvíli, kdo je jen trochu myslící, si uvědomí, že jsme v našem životě jen “na dovolené“, že nám byl život propůjčen našimi předky. Z hlediska odborného je animoterapie „pole neorané“ a možnosti výzkum jsou zatím netušené.

5. Co byste přál oboru animoterapie do budoucna?

Vše, co děláme, spěje k profesionalizaci, bohužel ne každý, kdo chová zvíře, se hodí na práci s lidmi, zejména ne se zdravotně postiženými. Vyhoření u profesionálně zdatných a vycvičených zdravotníků v této oblasti je pět až deset let, pak je potřebné profesionála přemístit nejméně na tři až pět let na jinou práci. U laiků to může být i mnohem dříve, řádově jsou to měsíce.

U zvířat se nám ukazuje, že při komerčním zneužití nastává trvalé poškození během několika měsíců, kdy pak může být pejsek, kočička nebo kůň zcela nepoužitelný pro další terapii, protože už prostě „má dost“. Tomu všemu se samozřejmě dá předejít prevencí, správnou metodikou a organizací. Přál bych si, aby ochrana zvířat a lidí byla zajištěna v co nejvyšší možné míře.

Více o MUDr. Zoranu Nerandžičovi a naší správní radě zde.